1. Dvě špetky cítění
Jak začít? Jak sepsat vše co se děje? Ptám se tě, ptám se vás, ptám se sebe. Jak je možné někomu vysvětlit, co se nám honí hlavou? S rukou na srdci vám říkám, je to nemožné, ale můžeme se o to pokusit. Tohle je můj blog. Při vyslovení slova blog si připadám trochu jako třináctiletá puberťačka co sní o tom, že svým životem uchvátí celý svět. Zároveň se mi v hlavě ozývá znělka Bridget Jones a je mi až trapně při pomyšlení, že tohle někdy někdo bude číst. Ale co se dá dělat. Psát musím a hned vysvětlím proč. Někteří lidé (Tino) si totiž myslí, že trpím bipolární poruchou. Markantní změny nálad, pocity štěstí v mžiku nahrazeny prudkou depresí, hodiny v klubíčku na podlaze s nudlí u nosu. Je to možné? Opravdu trpím nějakou nemocí? Kdo ví. Já mám na to svou vlastní diagnostiku. Už od mala necítím - nejrozumnější vysvětlení je to, že když jsem byla batole, sestra mě shodila ze schodů dolů, já si přerazila nos, posunula nosní přepážku a...