6. Stále nemocná Vendy

Dle mého názoru není Bangkok zrovna to nejlepší místo na planetě. Jak jsem již psala, je to taková obří betonová džungle s celkem špinavými ulicemi a údajně všelinoucí se vůní jídla a odpadků. Přesto se do Bangkoku budu vždy ráda vracet. Hlavním důvodem je to, že po 5 měsících na tamní škole mi zkrátka tak nějak město přirostlo k srdci. Není se tedy čemu divit, když mé první kroky Bangkokem vedou právě na Kasetsart university - školu mých studií. 

Je velice příjemné se opět procházet kampusem s rozdílem, že teď mě už netrápí, jak udělám zkoušku z Agroforestry, která má být v thajštině. O tom, proč jsem studovala něco v thajštině a né v angličtině raději pomlčím, je to dlouhý příběh. 

Když jsem se Tina ptala, na co z Bangkoku vzpomíná nejraději, tak mezi věcmi typu taxi-loď a kokosové smoothie zaznělo i "stále nemocná Vendy". Vendy je moje kamarádka právě ze studia na Kasetsart. Byla to také česká studentka jen ne z oblasti lesnictví, ale z  ekonomie. Vendy je dle mého názoru hrozně pozoruhodnou osobou. Má mnoho zajímavých vlastností a je opravdu milé a povzbuzující s ní trávit čas, už jenom proto, že vám dojde, jak moc si vážíte svého zdraví. Vendy je totiž opravdu často nemocná. Během našeho semestru byla snad 3 krát v nemocnici co si vzpomínám. 

Přestože měla Vendy v půlce našeho semestru menší emocionální propad s myšlenkami na to, že zde marní čas, tak nakonec si našla na školních kolejích tolik kamarádů (hlavně teda kambodžanů a indonésanek a pár kolejbáb), že se rozhodla v dalším semestru přijet do thajska znovu. Tentokrát už sice ne na studijní pobyt, ale na stáž. Bohužel ale pokračuje ve své tour-de-hospital a v nynějším semestru byla v nemocnici už asi 9 krát a to je v Bangkoku dva měsíce. 

Den před odletem do Bangkoku jsem si na Vendy vzpomněla. Dobře si vzpomínám, jak tesknila po pečivu, když jsme spolu obědvávaly v kantínách na Kasetsart a tudíž mě napadlo, že by ji tentokrát mohla taková bagetka z česka potěšit. S dobrými úmysly jsem ji napsala zprávu, že se chystám do Thajska, tak jestli něco nechce dovést. Nicméně odpověď "počkej, napíšu ti seznam" jsem opravdu nečekala...

- urologický čaj

- kontryhelový čaj, dvakrát (nebo tinkturové kapky)

- lichořeřišnice tinktura Serafin

- šípkový čaj

- celaskon neochucený malé balení (gramáž viz foto)

- gynimum dual protect

- nějaké dobré české pivo v půllitrové plechovce, dvakrát

- čokoládový pudink, dvakrát

- piškoty

- křen

- kdybys vzala i rohlíky, tak to bude fajn

- a ideálně i takové ty mysli tyčinky z Lidlu

Sice jsem na seznam koukala jako puk, ale do smíchu mi bylo až když mi přišla poslední položka.

- Btw asi není kde sehnat sušenou pampelišku květ že? Myslím spíš verzi do herbáře než čaj

Jo, tak po tomhle jsem odpadla. Už se vidím jak teď na konci října hledám po všech čertech pampelišku. Co víc si přát, než den před odjezdem na půl roku shánět někde květ pampelišky do herbáře. A navíc hádám, že je to pro nějakého mě neznámého kambodžana, protože si nedokážu představit, že by se Vendy v Bangkoku dala na vytváření herbářových položek. Musím se jí někdy zeptat, pro koho to mělo být a jak došlo na rozhovor, že dotyčnému chybí právě naše česká pampeliška.

Bohužel ač jsem se snažila sebevíc, tak času na nákup Vendynina seznamu moc nebylo. V Albertu paní na přepážce nevěděla co je to lichořeřišnice a jediné co jsem našla byl urologický a šípkový čaj. Piškoty se do krosny nevlezly a než bych dovezla rohlík, tak by už z něj byla strouhanka. Takže jsem z domu vzala jen ty dva pudinky a spolu s čaji se Vendy omluvila, že toho víc nemám.

Vůbec se nedivím, že setkání s Vendy přišlo Tinovi tak zajímavé. Za mě je to jedna z nejzajímavějších osob co znám. 

(Kdoví proč mě při psaní tohoto příspěvku napadla scéna z doby ledové.)

Studium na Kasetsart.